Jestli pro výpočet daně zvolíte znalecký posudek nebo směrnou hodnotu je ve většině případů čistě na vás. Pokud v daňovém přiznání zvolíte možnost číslo dvě , budete k němu muset přidat přílohu s údaji o nemovitosti nutnými pro určení směrné hodnoty. Interaktivní formuláře, které vám proces vyplňování . Pokud si myslím, že obě budou nižší než cena sjednaná, má smysl to řešit? Pokud je sjednaná vyšší, nemá smysl to řešit (a to ještě u směrné se bere a u odhadu tuším taky).
Nově může být srovnávací daňová hodnota stanovena buď na základě znaleckého posudku a činit ceny zjištěné, nebo je možné využít tzv.
Tuto směrnou hodnotu stanovuje správce daně sám, a to až po předložení daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých . Ocenění směrnou hodnotou se provádí pro potřeby zjištění základu daně z nabytí nemovitých věcí, které se nejčastěji obchodují a umožňuje poplatníkům ušetřit výdaje za znalecký posudek. Velmi zjednodušeně se jedná o výpočet ceny zjištěné. Avšak pro vyměření základu daně není použit znalecký posudek ale tabulkové hodnoty z Vyhlášky č. Platí se buď podle směrné hodnoty nebo znaleckého posudku , pokud je tato cena vyšší než cena kupní.
Pokud je naopak kupní cena vyšší než znalecký posudek nebo směrná hodnota, tak se počítá z kupní ceny. Nejprve je nutno zjistit, zda budete k vypracování přiznání potřebovat znalecký posudek nebo vám daň z nabytí nemovité věci vyměří příslušný finanční úřad na základě směrné hodnoty. Obecně platí, že u rodinných domů je potřeba znalecký posudek až v případě, že má stavba více než dvě nadzemní podlaží a půdu.
Srovnávací daňovou hodnotu určíte na základě znaleckého posudku nebo směrné hodnoty.
Rozdíl mezi oběma možnostmi je v zásadě prostý. Zatímco znalecký posudek , doposud jediná varianta určení srovnávací daňové hodnoty, je náročný na čas i peníze, směrná hodnota je zdarma. Například u atypických staveb se však poplatník znaleckému posudku bohužel nevyhne. Výdaje na pořízení posudku jsou uznatelným daňovým výdajem. U standardních nemovitých věcí si může poplatník zvolit mezi zjištěním nabývací hodnoty dle znaleckého posudku nebo bez něj na základě směrné.
Daň z nabytí nemovitých věcí se platí v současné době procenta, a to buď z kupní ceny nebo z ceny srovnávací, podle toho, která je vyšší. Je to cena, kterou určí buď znalecký posudek nebo směrná hodnota. Směrnou hodnotu vypočítá příslušný finanční úřad zdarma. Klient si může svobodně . Po prodeji nemovitosti zajistíte odhadce – ten vyhotoví znalecký posudek (odhad nemovitosti), který bude nedílnou přílohou přiznání k dani z převodu nemovitosti. Tato srovnávací daňová hodnota představuje směrné hodnoty nebo ceny zjištěné, přičemž poplatník daně si sám může zvolit, zda se k určení srovnávací daňové hodnoty použije směrná hodnota nebo cena zjištěná na základě znaleckého posudku “, vysvětluje Ing.
Základ daně indikovaný pomocí znaleckého posudku může být proto někdy i výrazně nižší než základ daně indikovaný směrnou hodnotou. Příkladem může být starší, neudržovaný nebo zdevastovaný rodinný dům na atraktivním místě ( třeba v Praze 6). N“ k daňovému přiznání určí, že chce ke stanovení srovnávací daňové hodnoty použít . Směrná (průměrná) cena rodinných domů v této . Pokud jste plátci daně z nabytí nemovitých věcí, máte povinnost podat daňové přiznání a zaplatit na příslušném finančním úřadě daň z převáděné nemovitosti. Pro stanovení srovnávací daňové hodnoty lze využít znalecký posudek nebo směrnou hodnotu.
V případě prodeje nemovitosti se tedy vždy porovnává kupní cena s směrné hodnoty nebo zjištěné ceny.