Přibude další statická podmínka rovnováhy, a to, že ohybový moment v tomto kloubu je roven nule. O tuto podmínku, tedy o jeden stupeň tak klesne statická neurčitost. Počet rovnovážných rovnic se rovná dvojnásobnému počtu styčníků, protože síly působící na uvolněný styčník představují rovinnou soustavu sil o společném působišti, pro kterou píšeme dvě složkové silové podmínky rovnováhy. Odsud vyplývá, že nutná podmínka statické určitosti rovinných prutových soustav je n = 2s − p . Celkově 1x staticky neurčitá kce.
Statická a kinematická určitost soustavy.
Vně staticky určitá , lze určit tři reakce ve vetknutí. Zrušení tohoto prutu by. Prutové a příhradové konstrukce.
U prutových soustav zjišťujeme reakce – vazbové síly a vnitřní síly v prutech. Jedná se o grafické řešení prutové soustavy. Pro tento typ řešení potřebujeme schéma prutové soustavy v měřítku, vedle kterého . Soustava je staticky určitá , je-li počet neznámých veličin (síly v prutech a složky vnějších reakcí) roven počtu rovnovážných rovnic (podmínek rovnováhy) z nichž je možné tyto veličiny vypočítat.
Podmínka statické určitosti : nps. Na prutovou soustavu můžeme pohlížet jako na jedno těleso, protože geometrie soustavy je jednoznačně dána délkami prutů.
Rozbor statické a kinematické určitosti. Z dřívějšího studia víme, že tyto pojmy souvisí s možnostmi pohybu (posunu či pootočení) objektů v prostoru či v rovině. Pokud je podmínka splněna, pak sin = a prutovou soustavu lze řešit jako jedno těleso.
Tvoří-li pruty prutové soustavy trojúhelníkové obrazce, pak je prutová soustava vždy vnitřně staticky určitá. Rovinné nosníkové soustavy. Složené rovinné nosníkové soustavy.
Vzniknou spojením tuhých desek ( prutů ) navzájem klouby nebo táhly. Určení stupně statické neurčitosti soustavy. Práce na straně 1– 1pojednává o vytváření prutových soustav , statické určitosti a výjimkovém případu. Na dalších stranách jsou vysvětleny metody řešení prutových soustav.
STATIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ I. Autor: Jaroslav Kadlčák, Jiří Kytýř. V této knize je v určitých kapitolách popsána příhradová konstrukce . Vzájemné spojení prutů ve styčnících (uzlech) je ve skutečnosti pružně pod- dajné s jistou mírou poddajnosti, která se však obtížně stanovuje. Proto se ve výpočtových modelech nejčastěji uvažují obě krajní varianty, . D) kde: k je počet styčníků. Uvolnění složeného prutového tělesa z vnějších vazeb. Příklady statického rozboru.
Tělesa uchycena k jiným tělesům pomocí podpor mohou být uložena staticky určitě nebo staticky neurčitě.
Tento stav těles závisí na počtu a druhu použitých podpor. Metodami statiky lze řešit pouze staticky určité soustavy , tj. Příhradové konstrukce jsou sestaveny nejčastěji z prutů válcovaného profilu, navzájem spojených. Tvarová určitost či neurčitost příhradové konstrukce závisí na počtu prutů a styčníku a zjistí se pomocí vztahu: kde p je.
Kaţdý styčník představuje z hlediska statiky soustavu sil se společným působištěm. Dále se seznámíme s řešením rovinných staticky určitých příhradových konstrukcí. Obecný vztah pro posouzení statické a kinematické určitosti ze třetího modulu převedeme na vztah vhodnější pro příhradové soustavy.
Tato podmínka je vlastně matematický vyjádřena následující rovnicí. Pruty tvoří nejčastěji trojúhelníkové obrazce – soustava je tak .