Výška místností podkroví bývá stanovena právě výškou umístění hambálků. Díky tomuto nástroji si . Nejčastěji se využíval při výstavbě stodol a objektů s velkým rozpětím střechy. V moderní době se již setkáváme s mnohem sofistikovanějšími rodinnými domy a již nebylo potřeba hámbálkový krov tolik používat.
Hambalek je charakteristickým prvkem středověkých krovů , pro něž je typický tvar blížící se rovnostrannému trojúhelníku.
Hambalek zde má dvě významné statické funkce – zmenšuje rozpětí krokví a zajišťuje tuhost krovu v příčném směru (přenáší tah i tlak). Hambálková soustava se používá od středověku až do 19. Na správnou funkci krovových soustav mají ale zásadní vliv také spoje jednotlivých prvků krovu. Významným vylepšením krokevních soustav bylo zavedení hambalků, které krokve rozpírají i spojují, zmenšují jejich rozpětí a významně ztužují celý krov.
Historie hambalkových krovů. Spojení krokví hambalky vytváří vazbu, která se užívá od středověku až do. Místo kleštiny je v hambálkovém krovu tlačená rozpěra.
ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ KROVŮ. Rozdělení podle materiálů : 1. S ohledem na polohu středních zdí využitých k podpoře vazních trámů nebo bačkor se sestrojuji plné vazby v různých variantách a skladbách za použití konstrukčních systémů daných stolicemi . V historických budovách se na střešní konstrukce používaly téměř výhradně dřevěné krovy. Dlouhodobým vývojem se vypracovaly až po systémy zastřešení.
C – krov s vrcholovou vaznicí, svislé sloupky, 6-8m, podélné ztužení pásky. D – krov se šikmými vpěrami podpírajícími vrcholovou vaznici rozpětí 6-8m . Dolní konce krokví byly obvykle začepovány do konců příčných, tzv. U menších staveb s malým rozpětím se setkáváme jen s takovýmto jednoduchým systémem krovu. Při větším rozpětí je tato nejjednodušší, hambalková soustava doplněna různými . Klasická hambálková soustava.
Kombinace ležaté stolice. Druhy ležatých stolic dle rozpětí. Detail vrcholové vaznice u ležaté . V různých historických dobách a geografických oblastech se vyvinuly rozmanité soustavy krovů.
V českém prostředí je nejrozšířenější soustava vaznicová.
V dřívějších dobách se hojně používaly krovy hambalkové a věšadlové, dnes se je domech s malým rozpětím střech (do metrů) nejčastější zjednodušený krov. Konstrukční principy hambalkových krovů. Obyčejný hambálkový krov se může použít zhruba do rozpětí osmi metrů. Pokud tomu tak není, může se hambálek podepřít šikmými sloupky, které . Její výroba je však pracná, spotřeba dřeva je vysoká. Ležatá stolice je stejně jako stolice se šikmými sloupky výhodná u využitých podkroví.
Hambalek rozepíná krokve a brání jejich prohnutí. Je spojený s krokvemi rybinovým plátem, nebo čepem. Z požárních důvodů se oddělila konstrukce stropů (stropnice) od konstrukce krovů a začaly se používat vazní trámy, které podepíraly krov v místech plné vazby.
Pro rozpětí větší než 10 . Vývoj konstrukce krovu lze seznati pro Ob- vyklé rozpětí až m na obr.